dvacátého třetího

No... shrnuto a podtrženo ta oslava dopadla celkem fajn. Do postele jsem se dostal asi v pět ráno. 
Nejdřív jsme seděli asi dvě hodiny v hospodě. Bavilo mě to asi prvních 15 minut. Za celou dobu jsem si obědnal dvě piva. Toť vše. Potom jsme se všichni přesunuli ven, na benzínce koupili dvoulitrovku coly a namíchali pseudo-sangrii. Kupodivu mi hodně jela. Takový hodně sladký, alkoholocký drink. Naše polovičky si potom usmysleli, že půjdeme do baru. Do baru jménem "Klub". Není to ubohý? Já osobně to tam nemám rád. A jelikož jsme s našima slečnama zůstali jenom já a kamarád Honza, který to v Klubu taky nemusí, tak jsem se sebrali a odešli na panáka do naší oblíbené hospody. Cestou jsem ukradli žárovku, ale to je zase jiný příběh.
Zkrátka po našem vytouženém panáku jsme se oba přesunuli domů. Doma jsem si zapnul bednu a během několika minut dorazil i brácha ze svého tahu po hospodách. Chvíli jsem se oba váleli před televizí. Brácha po chvíli šel spát. Ale mě spolužačky napsali, že jsou na diskotéce, vstup zdarma, ať prý přijdu. A já nepatřím mezi ty co se nechají přemlouvat, tak jsem se zvednul a táhnul se přes město na tu diskotéku. 
Jen jsem vstoupil do budovy, už mě pohltila všepřeřvávající hudba. Hlasitou hudbu prostě nemám rád. Vlastě cokoliv hlasitýho nemám rád. Došel jsem k parteku a už mě měli ve spárech kamarádky. Donutili mě tancovat, ale nestežuju si. Bylo to dobrý.
Ale co mě hodně překvapilo a naštvalo zároveň? Dvě z nich po mě jeli. Jednoduchý bylo je při tanci obě osahávat a pomazlit se když jsme šli na panáka, ale sakra! Potom co jsme vyšli ven a vlastně už se chystali všichni domů, tak tam nebylo vůbec jednoduchý se pro jednu z nich rozhodnout. Obě jsou pěkný a inteligence... taky ujde.
Přeskočim na konec a jen řeknu: hrozně jsem to posral, nerozhodl jsem se ani pro jednu. Proč mi to museli sakra udělat?