Dnes umírám. Připadám si, jako by mě zlobr přetáhnul basebolkou po temeni. Dokonce jsem se vykašlal na školu a doma jsem to na dobrých pět hodin zaříznoul. Potom se mi ulevilo, tak už tu nebylo nic, co by mi zabránilo zapnout počítač.
Jako první vždycky zkontroluju skype. Nevím ani přesně proč. Nebo v co přesně doufám, nebo v koho, že bude online. Ale vždycky to dělám. Hned potom na youtube a zkontroluju čerstvě uploadovaná videa.
Já mám už po krk, všech těch reklam co se stavájí součástí youtubu. Když mám štěstí tak reklamu můžu po deseti vteřinách přeskočit. Bohužel jsou tu případy kdy mají asi dvacet sekund a musím je zkouknout celé. A vůbec. Reklamy na youtube jsou ještě naprostý nic, oproti tomu co dávají v televizi. Někdy bych si moc rád podal ruku a promluvil s člověkem který dělá reklamy. Tím myslím, který má ten prvotní nápad. Nápad dát do stejné reklamy vedle sebe dvě malá batolata a miss České republiky. Za takovej uměleckej výkon bych byl schopen se obětovat a chodit bos, ale v případě, že moje bota bude trčet ze zadku toho chlapa, co tu reklamu vymyslel.
Je tu ale ještě jeden případ reklam. Naprosto zarážejících a mou trpělivost užírajících reklam, které trvají asi půl minuty a musím na ně koukat celý. Dosud jsem se s nimi sektal jen jednou a upřímně doufám, že naposledy. A to na oficiálních stránkách pořadu Partička. Tenhle pořad mě nikdy, ale nikdy nezklamal. Vždycky se hrozně nasměju. A o to víc pláču, když před každným dílem koukám na půlminutovou reklamu.
Směle vám musím dopořučit, jestli neznáte Partičku, tak si ji určitě vygooglujte a koukněte na pár dílů. Pokud vás nevtáhne do své improvizační show, tak mě klidně proklejte. Ale toho se vůbec nebojím.
I quit.
Žádné komentáře:
Okomentovat